V průběhu minulého století se v Baltském moři začaly objevovat velké oblasti bez kyslíku zvané Mrtvé zóny, které jsou pro mořský život v Baltu velkou hrozbou. Hlavní příčinou existence těchto zón je eutrofizace a stratifikace vodního sloupce. Zatímco eutrofizace a přemnožení sinic vyčerpají kyslík ve spodních vodách moře, stratifikace (rozvrstvení) vodního sloupce zabrání znovuokysličení.
Projekt cílí na omezení stratifikace, což by umožnilo obnovení hladiny kyslíku ve spodních vodách a eliminaci Mrtvých zón. Navržené struktury využívají mořských proudů a přesměrovávají masu vody, čímž dochází k promíchání vrstev stratifikovaného vodního sloupce. Dochází tak k promíchání okysličené vrchní vrstvy s neokysličenou spodní vrstvou moře. Struktury jsou zformovány pomocí řízené sedimentace sinic a jakmile jsou jednou postaveny jsou plně funkční bez jakýchkoliv dalších energetických vstupů. Nejsou zde žádné mechanické části, jde pouze o zformovanou hmotu.
Struktury by narušily status quo a vytvořily by nové podmínky v komplexním koloběhu vody s neočekávatelnými vedlejšímu efekty. Problém Mrtvých zón je velmi komplexní a je velmi těžké až nemožné jej vyřešit kvůli chybějícím datům, konstantně se měnícím podmínkám a hlubokému propojení s globálním klimatem. Kvůli tomu je tento projekt vysoce spekulativní a provokativní. Jeho cílem je zažehnout širší debatu a povědomí o problémech Baltského moře a Mrtvých zón.
